Začala stavba hasičské zbrojnice

V prostoru za Domem služeb začala v úterý 2. dubna 2019 stavba nové hasičské zbrojnice a zázemí technických služeb. Projekt dvou "červených stodol" vytvořili na základě úspěchu v architektonické soutěži Lukáš Ehl a Tomáš Koumar se svými spolupracovníky. V soutěži na zhotovitele uspěla s nabídkou 28 miliónů korun společnost Gema Art. Z větší části bude stavbu financovat obec. Na samotnou zbrojnici přispěje částkou 4,5 miliónu korun stát a třemi milióny korun by měl pomoci Středočeský kraj. Obě budovy, přilehlé komunikace a úprava celého prostoru kolem Domu služeb by měly být hotové do jednoho roku.

"Na základní kámen jsme nepoklépavali. Poklepávala za nás rovnou vrtná soustava, která se zakousla do líbeznické hroudy, aby vyvrtala více než 30 základových pilot," komentoval slavnostní zahájení stavby starosta obce Martin Kupka.

"My se nového zázemí nemůžeme dočkat. V současném prostoru pod starostovou kanceláří nemáme ani pořádné šatny. Navíc hrozí, že nám hlava obce každou chvíli spadne na hlavu. Kvůli nové Tatře jsme totiž museli před lety snížit podlahu a stěnám budovy to moc neprospělo," říká s nadsázkou velitel hasičů Václav Pazdera.

Radost při slavnostním zahájení stavby projevili i samotní architekti. "Nejdůležitější je, aby se plány proměnily ve stavbu. Nikoho z architektů by netěšilo, kdyby si na své dílo nemohl jednou také sáhnout. I na papíře je to pořád jen abstraktní představa. Teď nás čeká napínavý příběh, jak dobře se ta představa naplní," říká architekt Tomáš Koumar.

Samotný architektonický návrh představili oba tvůrci před časem v Líbeznickém zpravodaji:

DŮM, KTERÝ NIC NEPŘEDSTÍRÁ

Vítězný návrh vzešel z dílny uznávaného českého architektonického ateliéru Ehl & Koumar architekti. Ten je historicky spojen se jménem slavné české architekty a pedagožky Aleny Šrámkové. Na podrobnosti jsme se ptali samotných autorů Tomáše Koumara a Lukáše Ehla.

Váš návrh hasičské zbrojnice vypadá mezi ostatními projekty na první pohled nenápadně. Není přirozenou touhou architektů naopak vyčnívat?

Nová architektura by měla respektovat své okolí a přinést do něj novou kvalitu. Hasičská zbrojnice je jedním z důležitých domů v obci, ale nechtěli jsme, aby její forma konkurovala sousední radnici a Domu služeb. Proto jsme stavbu umístili do druhého plánu, kde má svůj prostor a ve kterém dominuje.

Projekt jste pojmenovali Hospodářský dvůr a v návrhu také zdůraznili, že samotným uspořádáním se vracíte k půdorysům zdejších tradičních hospodářských dvorů. Proč to pokládáte za důležité?

Charakter místa nás vedl k tomu, že jsme chtěli zdůraznit původní historickou strukturu obce, která byla bohužel narušena pozdějšími zásahy. Smyslu hospodářského dvora odpovídá i využití nových objektů. Dvůr se zároveň stává nástupním prostorem Domu služeb a dává mu komorní charakter. Pohledově skrytý pak zůstává vlastní dvůr technických služeb.

Jiné soutěžní návrhy pracovaly například na fasádách více se dřevem. Fasády vašich budov jsou jednoduché. Rytmizují je pravidelně rozmístěné sloupy.

Stavby jsou záměrně jednoduché s důrazem na trvanlivost materiálů. Masivní zděné pilíře odkazují na tradiční konstrukce stodol a zároveň jsou protiváhou k těžké fasádě Domu služeb. Rytmus sloupů a použití tradiční střechy spojuje jednotlivé objekty do jednoho celku. Tomu odpovídá i jednotná barevnost. Pro hasiče je samozřejmě typická červená barva. Vy jste ji použili na fasádě i na střeše.

Nebude jí vedle bílého domu služeb příliš mnoho?

Červenou barvu chápeme jako znak. V tomto duchu kombinujeme přírodní barevnost režné cihly, dočervena mořeného dřeva a červené krytiny. Barvy by měly působit přirozeně.

Uspořádáním budov vytváříte nový prostý dvůr a používáte v něm jednoduchý živičný povrch. Nezasloužilo by si to řešení třeba honosnější žulovou dlažbu?

Žulová dlažba patří podle nás na náměstí. Sem se hodí spíše jednolitý živičný povrch, který je ekvivalentem tradičního mlatu. Zadlážděny jsou pouze chodníky kolem domu, které materiálově navazují na sokl z betonových cihel, který má Dům služeb.

Porota i vedení obce ocenily, že umísťujete parkovací stání hned ke vchodu do Domu služeb. Není to ale přece jen příliš strohé a funkční? Nelákalo vás pracovat ve větším rozsahu se zelení či parkovou úpravou?

Dvůr se vzrostlými stromy by měl být reprezentativním nástupním prostorem Domu služeb ve smyslu „cour d’honneur“ – čestného dvora. Parkovou úpravu budou mít naopak ostatní veřejné plochy.

Paní profesorka Šrámková ve svých přednáškách často hovoří o tom, že se v architektuře nesmí lhát. Co znamená lež v architektuře a co naopak pravda?

Pravdivé jsou pro nás domy, které nic nepředstírají a mají jasnou a poctivě přiznanou konstrukci i použité materiály.

Jak se tento mravní a zároveň architektonický imperativ paní profesorky promítá do návrhu naší zbrojnice?

Přiznáváme masivní zdivo konstrukce pilířů a neschováváme je do obalu. Snažíme se ukázat věci takové, jaké jsou a jak skutečně fungují.