Historie a památky

Historie obce

První písemnou zmínku o Líbeznicích známe z roku 1236, záznam je psán středověkou latinou a lze ho nalézt v edici Regesta Bohemiae et Moraviae I. Jedná se o právní akt, jímž král Václav I. uzavřel s kanovníkem Marquardem smlouvu, v níž se král Václav I. zříká vymáhání všech dávek - především volů a dalších domácích zvířat - a věnuje statek (villa Lubeznic) pražské kapitule, kterou zastupoval právě kanovník Marquard.

Koncem 13. století (1294) jsou Libezníce rozděleny mezi kapitulu svatovítskou a vyšehradskou, do kterých plynuly z obce dávky jak naturální, tak i peněžní. Ve 14. století Líbeznice stále patří k majetku kanovníků svatovítských a vyšehradských.

Středověké jádro Líbeznic leželo v místě, nyní nazývaném Na Hůrce. Obrysy původní návsi zůstaly dodnes patrné. Přes obec vedla jedna z vedlejších obchodních cest, která odbočovala od stezky směřující do kraje Litoměřiců, pravděpodobně v blízkosti dnešních Zdib, procházela přes bořanovický háj, Pakoměřice, vyúsťovala v Líbeznících a pokračovala směrem severním na Mělnicko.

Líbeznice se staly pro svou polohu, kostel, zdravotnické zařízení i školu centrem blízkého okolí, což trvá dodnes.

Někteří majitelé, kteří obec vlastnili

• 1421 - Jan Náz, který zastával důležitý úřad u dvora krále Václava IV.
• do roku 1459 - král Jiří z Poděbrad
• 1459 - Staré Město pražské
• 1548 - Jan Duchek, rytíř ze Semechova
• 1589 - Adam Chochol ze Semechova
• 1591 - Eliška Hofmannová z Donína, provdala se za Fridricha Černhauze na Polkenheimu, kterému Líbezníce přinesla věnem
• 1652 - Jindřich Černhauz prodává obec Janu Hartvíku Nosticovi
• v 60. letech 17. století kupuje Líbeznice Staré Město pražské, ale rod Nosticů je kupuje po čase zpět a v jeho majetku zůstávají až do 20. století.

Památky

Kostel sv. Martina

Kostel sv. Martina byl postaven pod dozorem zednického mistra Matěje Kinzla z Měšic. Byl jednolodní, obdélníkový s čtvercovým presbytářem a s obdélníkovými sakristiemi po stranách, s věží v průčelí. Kamenické práce provedl dvorní kameník Koller.

Zařízení pochází převážně z 2. poloviny 18. století. Hlavní oltář, původně určený pro kostel v Rokycanech, vznikl podle návrhu F. I. Preéa, byl portálový, s nástavcem z roku 1764, s plastikami I. F. Platzera a obrazem sv. Martina od B. Roubalíka z r. 1881. Boční oltáře Panny Marie a Ukřižovaného je rovněž dílem F. I. Preéa s plastikami od Prachnera. Oba boční oltáře byly přeneseny z kostela sv. Michala v Praze. Na střeše kostela instaloval jeden z prvních hromosvodů v Čechách Antonín Renner, profesor mechaniky z Prahy.

Barokní fara

Barokní s mansardovou střechou, patrová. Z první poloviny 18. století.

Kaplička Panny Marie

Tato kaplička v Nádražní ulici pochází z 2. poloviny 18. století.

Císařská silnice

Obec leží v krajině, již od pravěku protínaly a protínají důležité komunikace jih – sever a východ - západ. Pozůstatkem tzv. císařské silnice je pozdně barokní kamenný most. V 19. století byly zavedeny pravidelné dostavníkové spoje, některé z nich vozily i pasažéry Labské paroplavby z Prahy do přístavu v Obříství. Postupně se začal zvyšovat provoz a bylo třeba vybudovat hustou síť zájezdních hostinců a přepřahacích stanic. K tomuto účelu sloužil hostinec na náměstí (č.p. 44).

Senam rychtářů, představených, starostů a předsedů MNV v obci Líbeznice