Respekt o proměně Líbeznic

Uznávaný publicista a architekt Adam Gebrian zhodnotil ve svém článku v Respektu proměnu obecních budov. Vystavil výbornou známku.

Adam Gebrian: Drobné, ale důležité úpravy obecních budov v Líbeznicích

Když se investují veřejné peníze, je samozřejmé, že mají být vynaloženy efektivně, smysluplně, bez plýtvání a získaná hodnota musí přispět k zlepšení prostředí.“ Formulace starosty Líbeznic se zdá logická a samozřejmá. Malých obcí, které by podle podobného klíče postupovaly, u nás ovšem najdeme jako šafránu.

Bývalý redaktor Českého rozhlasu, následně mluvčí pražského magistrátu a později vlády Martin Kupka se stal starostou obce s dvěma a půl tisíci obyvateli poprvé již roku 2010. A hned po nástupu musel nynější místopředseda ODS řešit urgentní problém: navýšení kapacity místní školky. Ve spolupráci s architekty z ateliéru M1 našli asi nejlogičtější, nerychlejší a zároveň nejefektivnější řešení. Dostavbu existující budovy o křídlo, jež vypadá, jako kdyby bylo součástí bývalé vily odjakživa. Kdo neví, že přístavba proběhla, nemá šanci si toho všimnout.

Následně se s architekty společně pustili do ambicióznějšího projektu, přestože to tak ze začátku nevypadalo. Líbeznicím se podařilo získat dvanáctimilionovou dotaci pro zateplení fasádního pláště tří objektů – polikliniky, radnice a tzv. domu služeb, který stojí v těsné blízkosti radnice a kde je mimo jiné pošta, stavební úřad, prodejna potravin, papírnictví, kadeřnictví a sídlo záchranné služby.

Zateplení polikliniky je uděláno racionálně: nový sokl, rastr oken, ale také jednobarevné stínící markýzy na jižní straně dodávají novou důstojnost. U zbylých dvou staveb je proměna výraznější. Radnice – kvůli mostu utopená před zraky projíždějících – získala po úpravě novou dominantu. A skrze toto mírné zvýšení prostoru kdysi sloužícího k sušení hasičských hadic je nyní viditelná už zdálky; na nově vzniklé věži je umístěn i městský znak. Architekti záměrně zvýšili také rozdílnost mezi dvěma domy, jejichž srostlicí je radnice tvořena. Jeden má fasádu drsnější, druhý jemnější. Liší se od sebe i okny, hlavní budovu pak zvýrazňuje atika.

Podobně se architekti zachovali u rekonstrukce domu služeb. Kdysi velkorysý novorenesanční dům z 19. století prošel v období socialismu nástavbou a dalšími úpravami, během nichž ztratil podstatnou část důstojnosti. Ta mu byla nyní navrácena a ještě zesílena nárožní věží s hodinami – byť v podstatě jde o prodloužení nárožní atiky. Svůj účel nicméně plní tento drobný zásah za použití pár stovek cihel výborně.

V Líbeznicích začínají plánovat i dlouhodoběji. Prvním dokumentem, který to ukazuje, je územní plán – rovněž z dílny ateliéru M1. To, o čem řada měst sní, se v Líbeznicích bude realizovat; respektive tvoří to základ nového plánu. Jde o zelený prstenec, který bude obec obepínat a zamezí možnému srůstání s navazující výstavbou; architekti k tomu využili ochranných pásem připravovaných komunikací i vedení vysokého napětí.

A to se ještě rozšiřuje první stupeň základní školy o jednopodlažní pavilon kruhového tvaru s vnitřním atriem od ateliéru Projektil, autorů například Národní technické knihovny v Praze. Započata je i parková proměna návsi podle návrhu architektů z ateliéru Vyšehrad. Pokud se v mnoha obcích odkládá zlepšování staveb spadajících pod veřejnou správu s odkazem na nedostatek peněz, v Líbeznicích je možné se přesvědčit, že toho je možné dosáhnout – i s relativně malými prostředky.

Autoři architektonického řešení: Pavel Joba, Jan Hájek, Jakub Havlas www.atelierm1.cz

Spolupráce: Zuzana Hanušková, Michal Tichý, Zbyněk Kříž