Líbeznickým dětem se otevírá svět umění

3. září 2012 - to je den, kdy se v Líbeznicích otevřela nová ZUŠ. Jako součást Základní školy nabízí 120 dětem z Líbeznic a okolí umělecké vzdělání.

Pásku nové líbeznické instituce přestřihli známý český muzikat Ivan Mládek a umělecký vedoucí souboru Musica Florea Marek Štryncl. Ivan Mládek popřál dětem před školou, aby jednou otevíraly jiné základní umělecké školy stejně jako on a třeba ještě lépe. Sám zahrál vyváženě po jedné písničce pro všechny tři obory - pro hudební, taneční i výtvarný. Spolu s vystoupením rodiny Masáčků to byl milý a vtipný start do života školy. Drobným stínem bylo poněkud nejisté vystoupení člena Opery Národního divadla Leo Mariana Vodičky, který musel v Líbeznicích svádět nerovný boj se svou nedoléčenou chřipkou i nestabilními  klávesami.

„Přál bych naší umělecké škole, aby vytvářela pomyslný most mezi světem běžných úkolů, starostí a práce a mezi světem umění. Pokud si tu děti pod naším vedením vybudují hezký vztah k hudbě či výtvarnému umění, smysl existence téhle školy se naplní,“ zmínil při otevření Roman Novotný, který má jako zástupce ředitelky líbeznické školy umělecké obory na starosti. Se smyslem pro humor sobě vlastním celé zahájení školní výuky komentoval a pro všechny nachystal navíc unikátní slavnostní pití na přípitek – tzv. zuškovici.

„Říká se, kolik řečí znáš, tolikrát jsi člověkem. Například německy mluví na planetě asi sto milionů lidí, francouzsky přibližně 70 miliónů lidí. Zato řeč hudby, řeč výtvarného umění či tance je přístupná miliardám lidí. Jde o jazyky zcela univerzální. Stačí jen správně nastavit uši, či otevřít oči a pak hlavně mysl a srdce. Přál bych si, aby líbeznická základní umělecká škola učila otevírat oči a nastavovat uši. Aby tak udělala důležitý krok v polidšťování a kultivování našich dětí,“ řekl před otevřením Základní umělecké školy starosta obce Martin Kupka.

Vyučovat se v nové škole začalo hned druhý týden v září. Chodby základní školy ožily v dosud nezvyklých odpoledních a podvečerních hodinách zvukem hudebních nástrojů a zpěvu. První odezvy dětí jsou podle zpráv rodičů nadšené. Na nástroje se i doma snaží vyluzovat první tóny a skládat je v zatím trochu klopýtavé melodie. Práh trpělivosti rodičů je zatím v nedohlednu. Rodičovskou mysl mnohem víc zaměstnávají myšlenky: Co kdyby z ní, případně z něho nakonec něco bylo?! Podle zkušených pedagogů ale na zoufalství rodičů z věčného opakování nepovedených tónů ještě dojde. Lépe na tom budou tanečníci či výtvarníci. Pohyby pastelu či štětce po papíře co do hlasitosti nemohou naštěstí houslím nebo tubě vůbec konkurovat.

Jistou úlevou snad pro rodiče může být, že první na pomyslné válečné frontě vysokého umění jsou přece jen učitelé. Romanovi Novotnému (dechové nástroje a vedení uměleckých oborů) se podařilo poskládat silnou sestavu: Šárka Mišurcová (výtvarný obor), Věra Machytková Novotná (výtvarný obor), Irena Suldovská (taneční obor), Iva Štrynclová (klavír), Eva Procházková (hudební nauka, klavír), Petr Procházka (akordeon, keyboard), Josef Pospíšil (zobcová flétna, trombon, trubka), Veronika Suchánková (zpěv), Lenka Čížková (kytara), Mirek Kejmar (bicí).

Právě kvalita tohoto týmu bude na prvním místě určovat kvalitu nově zrozené líbeznické základní umělecké školy a vlastně celé instituce s novým dlouhým názvem Základní škola a Základní umělecká škola v Líbeznicích.