Komunikace pro nejstarší část obce

Mezi třemi různými návrhy na úpravu komunikací v nejstarší části obce Líbeznic – v lokalitě U Kola a Na Hůrce – vybírala komise složená z architektů a zástupců obce nejvhodnější řešení. Shodla se na nejvhodnějším řešení ateliéru Ehl & Koumar, které kombinuje asfaltový povrch komunikací s dlážděnými povrchy parkovacích stání a ostatních ploch. Ještě v letošním roce by měl vzniknout kompletní projekt pro stavební povolení. Na samotnou stavbu by mohlo dojít v příštích čtyřech letech. Celá lokalita a plán na její významnou úpravu zasluhuje podrobnější informaci.Postoloprtští z Líbeznic aneb obyvatelé líbeznických horek či hůrek. Počeštěný výraz latinského Porta Apostolorum (Brána Apoštolů) nebo možná fakt, že benediktinský klášter tohoto názvu se nacházel v Postoloprtech či to byla vstupní brána do středověkých Líbeznic – to vše lze označit za možnost, proč se obyvatelům ulice Na Hůrce říkalo, že jsou z Postoloprt. Oni i jejich sousedé ze Skalky či z Placu od kola by se konečně mohli dočkat úpravy veřejných prostranství v jedné z nejstarších částí obce, které by místu vrátilo jeho středověkou váženost.

Středověké stopy původního opevnění se dochovaly částečně u čp. 88, ale není to jediný otisk historie. Půdorys i umístění domů podél ulice Na Hůrce se zcela podobá středověké parcelaci obydleného území, kteří zpracovali tehdejší „zeměměřiči“ zvaní lokátoři. Vstupní brána, obdélníkové náměstí a po jeho stranách usedlosti; položit na sebe mapové podklady zaniklé středověké vsi Svídnice a Líbeznice – podle měření ředitelky Oblastního muzea Prahy – východ jako přes kopírák.

Opusťme historii, i když by se dalo připomenout i litinové kolo na čerpání vody z obecní studny nebo skalní suky (skalky) z buližníků či křemenů, které byly částečně vytěženy na stavbu obytných či hospodářských budov, a vraťme se do století jedenadvacátého. Současní obyvatelé této části obce jistě nebudou lpět na skoro středověké podobě ulic v podobě udusané hlíny s asfaltovými ostrůvky, ale dají přednost renesančnímu pojetí obce. Inspirace římskou kulturou je zde na místě, vždyť už Římané dláždily své ulice kamennou dlažbou. Podobnou jako je třeba Mírové náměstí.

A právě s touto vizí byla připravena menší architektonická soutěž na úpravu doposud opomíjené a jakoby ve středověku zanechané části obce, kde současný svět připomínají jen „kde se dá“ zaparkované automobily. I nedá. Do soutěže byly pozvány tři architektonické ateliéry, které už Líbeznice trošku znají – ateliér Vyšehrad, podle jeho návrhu vznikla současná podoba Mírového náměstí, ateliér Ehl&Koumar bude realizovat novou „hasičárnu“ i zázemí technických služeb a FAM architekti byli také účastníkem soutěže o novou podobu hasičské zbrojnice s velmi zajímavým návrhem. FAM se bohužel z kapacitních důvodů omluvil a byl proto do soutěže přizván ateliér IXA.

Odborná porota v čele s profesorem AVU Emilem Přikrylem, spolupracujícím architektem Janem Hájkem i výtvarníkem Miroslavem Jakubčíkem spolu se zástupci obce i stavebního odborníka měla po seznámení se s jednotlivými návrhy celkem rychle jasno. Pro zadavatele soutěže možná lehce překvapující, protože původní představa dlážděných vozovek, předložena opět ateliérem Vyšehrad, byla vytlačena návrhem asfaltového povrchu páteřních komunikací. Drobnou kamennou dlažbou, „mechovou“ kamennou dlažbou i zatravněnými plochami pak byla upravena veškerá zákoutí mezi domy a i křivolaké uličky; tím vším se utváří jedinečný charakter tohoto středověkého založení naší obce.

Jednoznačným vítězem se tímto návrhem stal ateliér Ehl&Koumar. „Inspiraci jsme hledali v tradičním venkovském prostoru; znovu objevujeme typické prvky jako je lavička na zápraží, studna na křížení cest, pítko pod stromem, kaplička na návsi, trávou prorůstající kamenná cesta vedoucí k domu, pes štěkající u sousedů za zdí, děti si hrají na hřišti a opodál sedí babičky a klábosí“, říká jeden z autorů návrhu Tomáš Koumar.  Prostě venkovská idyla. A jeho kolegyně Jana Vichorcová vnesla do návrhu i trochu vesnické lyriky při popisu jednotlivých drobných architektonických prvků: „Voda ve studánce U Kola se stáčí, pes si v kýblu čenich smáčí.“ nebo „Uprostřed návsi stojí kaplička, by připomněla lidem Pánbíčka.“. Posedět si pod kaštanem a pozorovat děti při hře na pískovišti či na lavičce pod jabloní pozorovat běžný vesnický cvrkot….

Důležitým prvkem je však i nový návrh dopravního řešení, který by měl přispět zvýšení bezpečnosti provozu s minimálním omezením pro residenty. Ulice U kola a Na Hůrce vytvoří jednosměrnou smyčku, přičemž výjezd z lokality bude ústit z ulice Na Hůrce, kde je dostatečný výhled do ulice Zdibské. Vznikne zde také přes dvacet parkovacím míst pro případné návštěvy Postoloprtských.

Nejlepší návrh soutěže je znám, takže Ať žije vítěz! Než však začnou práce na projektové dokumentaci, zástupci obce i projektantů pozvou v dohledné době líbeznické postoloprtské na společnou schůzku nad návrhem plánovaných úprav. Jejich názory či oprávněné připomínky pak budou podkladem pro finální projekt ke stavebnímu povolení.